Velcí muži historie měli málo nebo žádnou introspekci. Osobnost, která buduje impéria, není ta samá osobnost, která tiše sedí a zpochybňuje sama sebe. @pmarca a já diskutujeme o tom, čeho jsme si oba všimli, ale nikdo nemluví o tom: David: Nemáš žádnou úroveň sebereflexe? Marc: Ano, nula. Co nejméně. David: Proč? Marc: Jděte dál. Jdi! Zjistil jsem, že lidé, kteří žijí v minulosti, se v ní zaseknou. Je to skutečný problém, problém v práci i doma. David: Přečetl jsem 400 životopisů největších podnikatelů v historii a někdo se mě zeptal, co mě z toho nejpřekvapivějšího naučilo, a já odpověděl, že mají málo nebo žádnou introspekci. Sam Walton se neprobudil s myšlenkami na své vnitřní já. Právě se probudil a řekl: Rád stavím Walmart. Budu dál budovat Walmart. Chystám se dělat další Walmarty. A on to dělal pořád dokola. Marc: Kdybyste se vrátili o 400 let zpět, nikoho by nenapadlo být introspektivní. Všechny moderní představy o introspekci a terapii a vše, co z toho plyne, jsou jakýmsi výrobou 10. a 20. let 20. století. Velcí muži historie neseděli a nedělali tohle všechno. Jednotlivec řídí a dělá všechny tyto věci, buduje věci, buduje impéria, firmy a technologie. A pak se z Evropy objevil takový pocit viny. Hodně z toho z Vědně v letech 1910, 20. let, Freuda a celého toho hnutí. A všechno to obrátil dovnitř a řekl si, dobře, teď musíme jednotlivce zpochybnit. Musíme kritizovat jednotlivce. Jedinec se musí kritizovat. Jedinec musí cítit vinu, musí se ohlédnout zpět, musí se zabývat minulostí. Nikdy se mnou neoslovila.