Na můj příspěvek níže odpovídá poměrně dost lidí, že "Žádný plán nepřežije první kontakt s nepřítelem." S tímto názorem naprosto souhlasím. Je tu však důležitější bod, který je třeba zdůraznit. To je součást toho, co dělá americkou armádu výjimečnou. Je to samotný PLÁNOVACÍ PROCES, který nás činí smrtícími. Vysvětlím to. Jak americká armáda plánuje, věnuje značné množství času "wargamingu", tedy záměrnému procesu, kdy máme červený tým, proti kterému plánovači jdou, aby zjistili, co by nepřítel mohl udělat v reakci na naše činy. To může vést k analýze tzv. "větví a pokračování", tedy způsobů, jak se můžeme odchýlit od základního plánu na základě okolností. Všechny ty válečné hry a analýzy se možná nedostanou do skutečného, původního operačního plánu, ale fakt, že jsme ten proces a analýzu PROVEDLI předem, znamená, že když původní plán nepřežije první kontakt, už jsme promysleli, co by se mohlo stát, a jsme schopni plán podle potřeby upravit, během mrknutí oka. Je to jedna z našich největších silných stránek.